... který se splnil.
Nevím, proč mám pro tuto dekoraci slabost. Prostě se mi líbí a takřka rok jsem snila o tom, že bych se pustila do tvorby lapače pro sebe. A vůbec by mi vlastně nevadilo, kdyby mě někdo požádal, abych mu také vytvořila lapač snů. Samozřejmě, ruku mi nechte volnou a já vás (snad příjemně) překvapím.
Výroba mi zabrala, pokud si odmyslím čekání na potřebné kompomenty, cca týden. Nejvíce zdlouhavou činností je jednoznačně háčkování dečky, kterou jsem si po dokončení naškrobila pro snadnější manipulaci (a ano - i vzhled hrál svou roli včetně vůně levandule obsažené ve škrobu) při upevňování do kruhu.
Nebudu vám lhát, pokud jste stejně jako já lapač nikdy nevyráběli, zapotíte se. A to i když nebudete háčkovat dečku (pavučinku), její uchycení do kruhu mi zabralo víc než hodinu času, aby dečka byla správně vypnutá. Spoustu času zabere i rozčesávání pramenů z příze, tímto krokem jsem si však zkomplikovala práci já, protože trpím perfekcionismem. Marabu pírka jsou už třešničkou na dortu.
Chtěla jsem se ze svého díla posadit na zadek :-D. Cíl byl splněn a mě zaplavily motýlí pocity štěstí. Juchůů".
Myslím, že nemá smysl nic víc vyprávět. Podívejte se sami.
A na závěr si dovolím otázku, jak vnímáte lapač snů. Je to pro vás jen dekorace, anebo má pro vás větší smysl?
Žádné komentáře:
Okomentovat